Před pár dny jsme se s ženou vrátili z několikadenního pobytu v Železných Horách. Je to celkem zajímavý kousek Česka asi 10 – 15 km jihozápadně od Chrudimi, nejvyšší kopce jsou něco přes 600m n.m. Opravdu pěkná krajina, pro cyklisty jak stvořená, kopečky tak akorát, silnice trochou horší, než u nás, cyklostezky celkem dobře značené.

Nejprve bych ale měl něco říct o nás. Jezdíme po Česku i po cizině už pěkných pár let s bicykly, posledních 6 let s malým obytným přívěsem, celkem dobře vybaveným, takže našim krátkodobým bydlištěm jsou vždy kempy, kterých je u nás i v cizině celkem dostatek, i když jejich úroveň je samozřejmě různá.

Železné hory – vodní nádrž Seč

V Železných Horách jsme bydleli v kempu Konopáč poblíž Heřmanova Městce. Kemp celkem pěkný, přírodní koupaliště, letní kino, hotel a restaurace přímo v kempu, bohužel ale v první polovině června kromě koupaliště vše mimo provoz. A v rybníku byla voda tak studená, že se stejně koupat nedalo. Tak jsem si vzpomněl na náš kemp Bobrovník, kde pan Bubík má otevřenou hospodu, i když je v kempu jen pár návštěvníků, on taky pokaždé přijde někdo z místních. Konopáč je vesnička tak 1500 bydlících, ale hospoda žádná, do Heřmanova Městce je to přes dva kilometry.

Přesto je restaurace v kempu zavřená.

Nakonec o nic nejde, řekli jsme si, nepřijeli jsme sem, abychom vysedávali v kempu v hospodě, ale chceme jezdit po okolí. Ale když po 30 km jízdy po kopečkách nahoru a dolů se v nějaké vesnici chceme zastavit na nějaké občerstvení, tak zjistíme, že hospoda se otevírá tak v 17, nebo ještě hůře 18 hodin, někde také pouze o víkendech. Jak to ti domácí dělají, to se nám zjistit bohužel nepodařilo. Ještě že jsme se vybavili zásobou plechovkového piva, které se chladí v ledničce v karavanu.

Heřmanův Městec

Třetí den pobytu nám začaly docházet zásoby jídla, hlavně chleba, máslo a podobně. V Konopáči obchod není !!, tak hurá do Heřmanova Městce ( asi 5000 obyvatel). V celém městě není ani jediný !!! potravinový supermarket. Místním to asi nevadí, mají svého pekaře, řezníka, zelináře, ale chudák turista, který přijede do města kolem páté odpolední a chce si něco koupit, nejlépe na jednom místě. Je pravda, že u nás v Jeseníku už je asi přesupermarketováno ( to je ale krásný výraz!), ale v každém případě je nakupování výrazně příjemnější a pohodlnější.

Po pár dnech pobytu jsme zjistili, že už máme okolí dosti „obšlápnuté“, a že by nebylo špatné se podívat i na severní stranu Labe, kde je určitě taky pěkně, ale na naší mapě už tato část nebyla. Nevadí, zajdeme do íčka ( informační centrum). V Heřmanově Městci íčko bylo moc pěkné. V budově knihovny. Ale mapy veškeré žádné, pouze prospekty, maximálně plánek města. Prodejna knih v Městci není taky, poradili nám Chrudim, nebo Přelouč. Tak jsme jeli do Přelouče, to už je dosti velké město. Z Konopáče to bylo něco kolem 25 km, ale pěkná krajina, pořád nahoru a dolů, žádná nuda. Íčko jsme našli bez problémů, 4 lidi v krásné historické budově, spousta prospektů, podivných mapek, ale pořádná turistická mapa 1: 50 000, na kterou jsme zvyklí, veškerá žádná.

Tak jsme si opět vzpomněli na naše místní informační centrum, kde mají mapy nejen našeho nejbližšího okolí, ale také polské, které jinde nekoupíte.

Na závěr : i když si pořád stěžujeme, že je to u nás zapomenutý konec světa, nemáme tunel pod sedlem, nikdo rozumný k nám na dovolenou nepřijede, o turisty se nestaráme, není to tak úplně pravda. I v tom „ zbytku republiky“ za našimi kopci, jak s oblibou říkám, se najde řada míst, kde se žije přinejmenším stejně těžce, jak u nás, nemají ale tak krásné okolí, přírodu, jak my, kteří se cítí v Jeseníku doma. Nenadávejme proto pořád na malichernosti, ale zkusme se podívat na věci kolem nás pohledem návštěvníka, pak zjistíme, že u nás opravdu hodně věcí funguje lépe, než v jiných městech. Určitě je to zásluhou lidí, které jejich práce baví a rádi udělají i něco navíc, aby se nám i turistům, kteří k nám přijedou, v Jeseníku žilo dobře a spokojeně.

Karel Mičánek

Foto: Jn a NF