Přirozeným protipólem lázeňské promenády byl již za Priessnitzova života částečně zalesněný vrch Železné hory nad dnešní Kalvodovou ulicí. Po válce pak celé místo upadlo v zapomnění, o čemž svědčí i neustálé opakování posunu místa v geografických mapách více směrem na západ.

Před pár dny mne zaujal článek Lukáše Abta o vztahu města k občanským aktivitám, konkrétně k obnově opuštěných a zanedbaných turistických míst v okolí města. Mám totiž naprosto stejnou zkušenost z jednání s představiteli města, jako Lukáš Abt.

Jistě není nikoho, kdo by nedocenil, že máme v Jeseníku nemocnici. Obzvláště v době, kdy je potřebné každé lůžko. Za to, že ji máme, vděčíme rakouské císařovně Alžbětě, zvané Sissi. Město po její výstavbě nechalo alespoň symbolicky z vděčnosti Sissi vystavět na dnešní Horově ulici pramen. Jeho obliba, především díky vysoce kvalitní a mírně radioaktivní vodě, neupadá ani v dnešní době.

Kdo by alespoň jednou začas nezavítal do Smetanových sadů nebo na blízký Křížový vrch. Při procházce zde člověk často natrefí na pramen nebo odpočívadlo. A proto mne docela mrzí, že především v udržované části parku prameny nejsou funkční nebo jsou poškozené. Pak tím víc, že letos byl nejvydatnější rok co se týče srážek. A ačkoliv v letech na vodu chudších prameny utěšeně tekly, letos jich v parku většina pouze kapala.