„Můžu si vás vyfotit?“ zeptal jsem se jí před pardubickým krematoriem, kam rád jezdím po ránu, když tu nikdo není.

„Můžete, ale nikdo mě nesmí poznat.“

„Proč ne?“

„Víte, co je největší lest ďábla? Když sám o sobě prohlašuje, že ďáblem není.“

„To je motto ze Spalovače mrtvol,“ řekl jsem s lehkým údivem.

„A to platí i pro vás,“ odpověděla a divoce zatřásla hlavou. 

Ten kraťounký okamžik mi stačil k tomu, abych udělal jedinou fotku. Pak jsem se díval za vzdalující se siluetou v ostrém slunečním světle, které ve mně evokovalo žár ohně, a napadlo mě, jestli by pan Kopfrkingl, hlavní postava Fuksova románu a Herzova filmu, téhle tajemné blondýně říkal také Něžná – jako své ženě, než ji spálil v peci.

Ivan Fíla

Fotoeseje

28.11.2025