Ministerstvo životního prostředí ČR udělilo souhlasné stanovisko EIA k obnovení těžby strategické suroviny, kaolinu, v okrese Jeseník. Ministerstvo podrobilo záměr důkladnému a detailnímu zkoumání z hlediska životního prostředí a stanovilo několik přísných podmínek pro obnovu těžby, která odráží i aktuální státní zájem v souvislosti s omezenou dostupností suroviny z Ukrajiny do EU. Společnost Vidnavský kaolin, majitel ložiska v Staré Červené Vodě, Velké Kraši a v městě Vidnavě, tak nejen opětovně zahájí těžbu, ale také přispěje k obnovení železniční dopravy v regionu.

Souhlasné stanovisko MŽP k obnově těžby vedlo ke svolání pracovní skupiny, v níž se sešli zástupci Správy železnic, ČD Cargo, Carbosped, starostové dotčených obcí a zástupci společnosti Vidnavský kaolin. Cílem je pracovat na obnově železničního spojení Velká Kraš – Vidnava pro nákladní i osobní dopravu.

Obnova těžby kaolinu má dvojí dopad: posiluje surovinovou nezávislost České republiky a vytváří nová pracovní místa. Tento krok zaručuje regionu ekonomický prospěch. Dosud významné zásoby kaolinu na Ukrajině (v oblasti Donbasu), byly ovlivněny konfliktem, což činí obnovu těžby ve Vidnavě prospěšnou v evropském měřítku.

„Vidnava – Stará Červená Voda představují významné a historicky používané kaolinové ložisko na severní Moravě s dlouhodobou tradicí. Jde o jedno ze strategických ložisek na území našeho státu, jehož využití souzní s aktuální surovinovou politikou“, sdělil Robert Gregov, Vidnavský kaolin

Dotčený region, dříve významný producent kaolinu a šamotu v ČR, zažil po zastavení těžby v 90. letech vysoký propad pracovních míst a ekonomické aktivity v navázaných službách. Přerušeno bylo i železniční spojení dotčených obcí se zbytkem regionu, což negativně ovlivnilo i další ekonomické aktivity regionu, jako je těžba dřeva či žuly.

Úvodní setkání pracovní skupiny se zaměřilo na důkladné seznámení s projektem obnovy těžby kaolinu a s ním spojené zprovoznění vlakové dopravy, jež byla pozastavena v roce 2010. Obec Vidnava vždy odmítala ukončení vlakové dopravy a několik let aktivně usilovala o její znovuobnovení. Bohužel minulé pokusy o obnovení konstruktivních jednání s příslušnými orgány byly neúspěšné. Zásadní zlom nastal až nyní, kdy společnost Vidnavský kaolin, investující do projektu, získala EIA. Tento krok výrazně pozitivně ovlivnil celou situaci a nastal čas reálně řešit obnovení vlakové dopravy s klíčovými aktéry.

V rámci setkání investor představil aktuální vývoj podnikatelského záměru, který zahrnuje nejen obnovu těžby kaolinu, ale také obnovení vlečky a tratě do areálu bývalé šamotárny ve Velké Kraši. Obnovení tratě je doplněním dopravní infrastruktury.

Starosta Vidnavy, Rostislav Kačora, položil během setkání pracovní skupiny dotaz, zda bude možné převážet takové množství suroviny. Zástupci společností Správa železnic a ČD Cargo se shodli a ujistili starostu města, že po spuštění a obnově trati bude kapacita železniční dopravy připravená na kvóty dobývání stanovené v EIA.

Závěrem lze konstatovat, že souhlasné stanovisko Ministerstva životního prostředí k obnově těžby strategického kaolinu na Jesenicku představuje klíčový krok směrem k udržitelnému rozvoji regionu a otevírají se nové příležitosti pro ekonomický růst a pracovní místa.

TZ

První zmínka o využívání zdejšího kaolinu pochází z roku 1786. Ve větším měřítku bylo ložisko těženo od roku 1816, kdy byl otevřen tzv. Starý lom. V roce 1897 byl ve Vidnavě postaven závod na výrobu šamotu. V roce 1921 byl otevřen tzv. Nový lom a vybudována štola pro vyvážení suroviny. Těžba ložiska pokračovala i během druhé světové války. V poválečném období se ložisko a výrobní závod staly součástí národního podniku Moravské šamotové a lupkové závody, později přešly pod Poštorenské keramické závody Břeclav-Poštorná. Těžba kaolinu pokračovala až do 70. let 20. století. V 70. – 80. letech minulého století byl na ložisku proveden rozsáhlý geologický průzkum (Křelina, 1973 a 1980), který ověřil množství a kvalitu zásob kaolinu. Právě poslední dobou se velmi dynamicky vyvíjí situace na trhu keramických surovin, takže uplatnění suroviny po obnovení těžby se značně liší od předpokladů, z nichž vycházely dřívější ložiskové průzkumy.

Ložisko Vidnava (B3026800) je ložiskem vyhrazeného nerostu (kaolin pro papírenský průmysl a jíly žáruvzdorné na ostřivo), o kterém bylo rozhodnuto, že je vhodné pro potřeby národního hospodářství, a proto je ložiskem výhradním ve smyslu § 43a, odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Kaolin je minerál, který má široké průmyslové využití. Je základní surovinou pro výrobu keramiky, porcelánu, sanitární keramiky, stavebních materiálů, papíru, barviv a léčiv. Díky svým fyzikálním a chemickým vlastnostem má široké využití v různých odvětvích průmyslu zejména díky žáruvzdornosti.