Karel Mičánek: “Potřebuje Jeseník městský park?”

Již nějakou dobu píšu o městském parku Smetanovy sady. Nejen to, taky se vždy po volbách obracím na představitele města, aby pomohli. Proč? Je mi opravdu líto, jak se nám krásný historický park postupně ztrácí před očima vlivem mnohaletých neodborných zásahů.

Bydlím poblíž parku takřka 40 let a za tuto dobu se z parku ztratilo ( bylo vykáceno!!) možná 150, či více stromů, (nepočítám samozřejmě tu poslední zimní vichřici v únoru 2020), nově zasazeno bylo pár desítek, z nichž řada zašla brzo po zasazení vlivem nedostatečné péče. Stezky a uličky v parku nebyly upravovány desítky let, park je rozježděn těžkými nákladními vozy a traktory, pařezy po vykácených stromech zůstávají na místě, přičemž už dávno existují jednoduché a nepříliš pracné způsoby, jak pařez odfrézovat a terén následně upravit (pamatuji si, že někdy v 80. letech v parku taková fréza jezdila a pařezy likvidovala ). Sekání trávy je kampaňovité, seká se vysoká tráva 15 – 20 cm, která většinou zůstane na místě, představa, že by se někdy použilo i travní hnojivo, je iluzorní. Okrasné keře nikdo pořádně neprořezává, stejná péče (žádná) je i o zbývající stromy, akorát čas od času některý, dle názoru „odborníka“ přestárlý strom je bez milosti pokácen. Případný květinový záhon je v parku pouze před pomníkem Vincence Priessnitze. Zkrátka a dobře, nikdo se o park pořádně nestará již nejméně 70 let.

Před pár měsíci jsem na tomto místě zveřejnil článek o historii a současném stavu parku, kde jsem navrhl, jako již po několikáté, změnit systém údržby parku vyčleněním stálé pracovní skupiny v čele se zahradníkem, která by se trvale starala o městský park. Stačili by na to maximálně 3 pracovníci, a park by zcela jistě brzy vypadal úplně jinak. Nedokážu odhadnout, zda by tento způsob byl náročnější a hlavně dražší, než kolik Technické služby účtují městu, nikdo pravděpodobně ani takový propočet neprovedl, protože reakce na můj článek ze strany města byla veškerá žádná. Vlastně ne tak zcela, někdy na podzim minulého roku jsem dostal informaci od paní starostky, že TS vyčlenily jednu pracovnici pro stabilní péči o městský park. Parkem chodím velmi často, bohužel se mi nikdy nepoštěstilo s touto pracovnicí někdy setkat.

Takže si znovu říkám, k čemu má město Jeseník tak krásný a veliký park, když se o něj prakticky vůbec nestará?

Jeseník, tehdy Frývaldov byl koncem 19.století malým městečkem s rozvinutým textilním průmyslem. Městský park určitě nebyl budován pro dělníky textilek, ale hlavně pro lázeňské hosty z Gráfenberku. Spojení města a lázní bylo tehdy podstatně užší, většina lázeňských hostů bydlela dole ve Frývaldově, na Gráfenberk pouze dojížděli. Takže i běžný společenský život ve městě byl ovlivněn hlavně lázeňskými hosty, podobně i užívání a zvelebování parku, stačí se podívat na Anglický pomník, či Tindalův pramen, obé financováno pacienty lázní.

Stezky a cestičky byly v té době krásně upraveny až na Křížový Vrch, na místě dnešního městského úřadu (IPOS) bylo lázeňské sanatorium Altvater. Park byl zkrátka využíván podstatně více, než dnes.

O park se staral městský zahradník s pomocníky, jak to v parku vypadalo, můžeme vidět na historických pohlednicích ( s dnešním stavem to raději nesrovnávejte!!).

Je tedy dnes tak rozsáhlý park pro město potřebný? Dle mého názoru ano!!

Když se zeptáte občana Javorníku, či Bouzova, zda je pro obec zámek či hrad prospěšný, určitě vám řekne ano, i když prakticky hrad ani zámek žádný z obyvatelů obce nevyužívá. Proč? Kdyby v Bouzově nebyl hrad, kdo by o Bouzově vůbec věděl, kdo by tam jezdil?

Je až tak velký rozdíl mezi zámkem a krásným historickým parkem? Určitě ne, záleží pouze na tom, jak se noví majitelé o zděděný majetek starají, a jak jej pro prezentaci obce využívají.

Turistů a lázeňských hostů ve městě každoročně přibývá (i když v současnosti nás epidemie koronavirusu dosti trápí, snad to ve zdraví přežijeme, a město bude zase plné turistů), máme jim co nabídnout? Ví vůbec někdo z příchozích a lázeňských hostu, že za budovou městského úřadu se skrývá rozsáhlý a ještě stále krásný park? A přitom podobný krásný kout přírody přímo ve městě nenaleznete jinde v celé oblasti Hrubého Jeseníku. Na webových stránkách města, určených turistům, se o parku nedozvíte vůbec, podobné je to s propagačními materiály, které návštěvníci dostanou v informačním centru. Možná je to dobře, nic moc pěkného by je dnes v parku nečekalo.

Současný stav parku je dle mého názoru již opravdu kritický. Nedávná vichřice zlikvidovala v parku asi 70 stromů, příští silný vítr jistě poláme další. Proč?

Když si pozorně projdete park, tak zjistíte, že přímo za budovou IPOSu vede vpravo do kopce zpevněná cesta, podél které bylo při výsadbě parku vysazeno husté stromořadí listnáčů po obou stranách cesty (vzdáleně podobné Aleji nářků u řeky, ). I v té době, podobně jako dnes, přicházel silný vítr od hřebene Keprníku a Červené hory, takže tvůrce parku s rozmyslem chránil před větrem nově budovaný park. Dosti stromů této aleje pravděpodobně padlo při stavbě ředitelství RD (dnes IPOS), další pak již v pozdější době, vše bez náhrady. Ze stromořadí zbývá pouze kousek v horní části. Ochrana parku před větrem je totálně zničena. Přitom nic nebránilo tomu během mnoha uplynulých let to ochranné stromořadí obnovit. Napadlo to někdy někoho odpovědného?

Dále je dobré se podívat, jak byl park postupně vysazován. Je zajímavé, že naprostá většina stromů z doby zakládání parku je vysazena v hustě nahloučených skupinách, mezi kterými je spousta volné travnaté plochy. Tyto skupiny pravděpodobně lépe odolávaly silným větrům, takže přežily až do dnešní doby.

jesenik.org

V současnosti sázené nové stromy jsou bez výjimky usazeny jako solitéry, proč? Nebylo by lepší obnovovat park podobným způsobem, jakým byl zakládán? Spíše nepochopitelnou se mi také zdá současná aktivita Technických služeb – vymýcení rozsáhlých keřových skupin před pomníkem Priessnitze a u letního divadla. Tyto keře sloužily mimo jiné také jako hnízdiště mnoha ptáků, které tak město z parku prakticky vyhnalo. Při razantním počtu ubývajících stromů v parku i ve městě se pak není co divit, že ptáků ve městě rapidně ubývá.

Město má z nedávné doby dosti podrobnou studii, jak park upravit a využívat pro nás domácí i turisty, chybí tam ale odborný názor zahradního architekta, který by dokázal s rozmyslem navrhnout postupnou obnovu stromů a keřů v parku tak, aby byl krásný i po sto letech (přitom zahradního architekta máme přímo ve městě).

https://www.jesenik.org/cz/mesto-a-mestsky-urad/385-smetanovy-sady.html

Umístění dalších zajímavých herních prvků a atrakcí pro návštěvníky by pak už nemuselo být velkým problémem. Nabízí se přírodní posilovna na zdravé stezce, veřejně přístupné prostory pro grilování, slackline (chození – balancování na napnutém popruhu, pozn.red.), zkrátka je toho hodně, co by parku prospělo, neměli bychom zapomenout ani na pár pěkných artefaktů z kamene, či dřeva.

jesenik.org

Pokud by se tohle podařilo, jsem přesvědčen, že park bude navštěvován a využíván podobně, jako tomu bylo v dobách Vincence Priessnitze. Nebudou se tam sice procházet dámy v krinolínách a pánové v cylindrech, ale místní lidé a další návštěvníci, které potěší pobyt v krásném a klidném přírodním prostředí, nedaleko frekventované silnice a plných městských ulic. Kromě klidu tam naleznou také možnost si protáhnout svaly, či posedět s rodinou či přáteli na pěkném trávníku.

Ale ze všeho nejdůležitější je opravdu brzy změnit způsob péče o park. Park musí mít odborného zahradníka, stejně jak tomu bylo před léty, jinak veškeré budoucí investice budou celkem k ničemu.

jesenik.org

Každý, kdo má u domu zahradu, to dobře ví, když ostříhám ovocný strom jednou za pár let, tak nikdy nebudu mít dostatek ovoce, okrasné keře bez pravidelné péče nevyrostou do krásy, když nebudu pravidelně sekat trávník, tak pořádně nezhoustne, když nechám zahradní nábytek bez údržby pár let, tak budu muset koupit nový.

Takže je to celkem jasné. Pokud „ušetřím“ na pravidelné péči, bude mě to na dalších výdajích stát nepoměrně více.

Proč je to k nepochopení? To opravdu nevím.

Karel Mičánek

p.s. Opravdu bych moc rád věděl, zda se najde ve městě více čtenářů podobného názoru, budu potěšen, když se ozvete. Stejně mě potěší, ozve li se někdo s názorem jiným, nejlepší řešení vždy vychází z diskuze .

Díky

2 Responses to Karel Mičánek: “Potřebuje Jeseník městský park?”

  1. proč? napsal:

    Řekl bych, že celkově je péče o jakoukoliv zeleň ve městě docela tristní. O nějakých rozkvetlých záhonech se nebudeme vůbec bavit (světlou vyjímkou budiž v posledních pár letech občas dost prořídlé záhony tulipánů a narcisů na jaře – Lipovská,nám. Svobody). Na to, že si město dává přídomek “lázeňské” tak je veřejná zeleň k smíchu. Jakto, že kdykoliv vyjedeme někam za hranice (většinou západním směrem), tak skoro v každém městě jsou naleštěné husté záhony květin, keřů, zastřižených udržovaných stromů apod.??? I poláci už to umí (nejenom Otmuchow), resp. to tam funguje tak nějak tradičně…u nás je to jak na Ukrajině…nechápu, že na to nejsou nějaké jasné dané zdroje a odborný personál, který se o to stará nonstop….

  2. Miroslava napsal:

    Souhlasím s článkem. Vždy, když mám mimořádnou návštěvu zdaleka, popř. z ciziny, provádím je po Jeseníku včetně parku. A je fakt, že v parku už se není čím chlubit.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.