Když se staví bez dotací, pouze z rozpočtu města, můžou být konečné náklady opravdu třetinové. Příkladem je sportovní hala, kterou v loňském roce na zelené louce postavilo 22 tisícové město Bohumín. Pozor, a na ničem se nešetřilo!

Jak to dokázali?

Načerpat inspiraci a nahlédnout, jak se říká, pod pokličku vyrazila ve čtvrtek 30. července 2015 delegace z Jeseníku. Cestu navrhl a zorganizoval zastupitel Miroslav Táborský (Nezávislí – Jeseník) a „účastníky zájezdu“ byli místostarostka Mgr. Zdeňka Blišťanová (TOP 09), Miroslav Táborský a vedoucí investic a rozvoje města Ing. Jiří Uher. Vzhledem k časové zaneprázdněnosti jesenických sportovců se nakonec ve voze našlo místo i pro našeho redaktora Jesenických novin on-line.

Sportovní hala BOSPOR

Úderem poledne návštěvníky z Jeseníku přivítala na městském úřadě v Bohumíně tamní vedoucí odboru investic Ing. Jitka Ptošková, která ochotně zodpověděla na všechny otázky týkající se zrodu projektu, architekta, průběhu výběrového řízení, samotné realizace a v neposlední řadě financování stavby.

„Jsme na to hrdí, že jsme to postavili pouze z rozpočtu města,“ uvedla pyšně vedoucí Jitka Ptošková.

Turistický sen

Následovala prohlídka sportovní haly a areálu situovaného na okraji města. Ten nabízí sportovcům a návštěvníkům na jednom místě možnost originálního ubytování v bývalé vodárenské věži, zmiňovanou sportovní halu o čtyřech hřištích (viz samostatný článek sportovní hala Bohumín) a také aquacentrum, jehož výstavba před pár lety vyšla taky na zajímavou částku „jen“ 100 milionů korun. Bazén je rozdělen na několik částí, plaveckou, s tobogánem a dokonce i s celoročním venkovním bazénem, který je propojen s vnitřní částí průplavem. Přitom teplota vody je od 28 do 35°C a její ohřev zajišťuje přebytek tepla z kogenerační jednotky (viz kogenerační jednotky). Své místo v areálu našel i zimní stadion, adventure golf a venkovní hobby park.

Aquacentrum BOSPOR

Aquacentrum BOSPOR

Něco tady nehraje

Cena sportovní haly velkolepých rozměrů je opravdu k zamyšlení, protože stavba dokončená před necelým rokem vyšla město Bohumín na „pouhých“ 61 milionů korun s DPH (cca 50,5 bez DPH!). Alespoň v porovnání s předpoklady a plány, které má zpracované město Jeseník na výstavbu té své na Dukelské ulici, kterou by rádo realizovalo v roce 2016.

Milion sem, milion tam

První kroky k vybudování nové sportovní haly zahájilo již v roce 2012 předchozí vedení jesenické radnice Fomiczewová – Halas. Ti kalkulovali s reálným rozpočtem zahrnujícím i demolici ve výši 30 maximálně 40 milionů korun (údaj červenec 2014 – pozn. red.).

Stačilo pár měsíců pod vedením nové koalice a současný místostarosta Petr Procházka (ODS) v dubnu 2015 informoval, že předběžná studie (v pořadí asi třetí) a srovnání podobných staveb (např. v Karlových Varech) ukázaly, že investice i s demolicí haly pro jesenické sportovce v podobě, jakou si představují, by vyšla na 66 milionů bez DPH!!! Bohužel i přes 50% spoluúčast kraje, 14 milionový finanční dar od firmy Campa-net a za předpokladu úspěšného získání dotace z MŠMT, na to město nemá. „Budou se muset hledat úspory!“ dodal.

„V tom případě je jisté, že v rámci projektu dojde k zredukování zázemí. Může se stát, že budeme muset změnit velikost tribun a šaten, možná dojde i ke snížení horolezecké stěny ze 14 na 11 m,“ přidal se starosta Adam Kalous (ANO).

To bylo na jaře. Dnes je odhadovaný rozpočet jesenické haly s pouhou třetinou zastavěných rozměrů oproti bohumínské a nezahrnující demolici 45 milionů bez DPH. „Pravda, v Jeseníku budeme mít horolezeckou stěnu…“

Proč se v Jeseníku musí vymýšlet vymyšlené?

Myslím, že na všechny zúčastněné udělala prohlídka velký dojem a že nabídnutou pomoc a zkušenosti bohumínských úředníků využijí. „Možná je ještě čas přehodnotit stávající studii a inspirovat se?!“ Ani ne tak rozměry (i když), ale jen nás tak v redakci napadlo, proč se držet striktně myšlenky budovat halu na původních základech té staré, kde omezený půdorys svazuje fantazii a případné možnosti nové haly? Proč projekt nepřesunout blíž k městskému koupališti na bývalé škvárové hřiště, kde měl stát aquapark?

Co třeba takhle?

Zde může vzniknout plnohodnotná hala, ve které by se našlo místo i na převlékací kabinky pro jesenické fotbalisty a po vzoru bohumínských by se dalo využít odpadní teplo z kogenerační jednotky na ohřev vody v letním koupališti. Možná je ještě čas, protože nebylo vydáno územní rozhodnutí a teprve se bude vyhlašovat výběrové řízení na architekta, který zpracuje plány k projektu. Umístěním haly do středu sportovišť a použití trigenerační jednotky (viz článek kogenerační jednotky) nabízí v budoucnu možnost přistavět i zimní stadion.

A co se starou halou?

Než se vybuduje nová, tak jí nechat „žít“, a potom na jejím místě vybudovat parkoviště. Parkování v okolí koupaliště a stadionu má totiž také své limity.

Tak co pánové a paní radní, zastupitelé, nebo už je pozdě???

Sportovní hala BOHUMÍN – byla vybudována během let 2013 a 2014 díky mírné zimě za necelých 10 měsíců. Architekt ji umístil do těsné blízkosti Penzionu Ve Věži a Aquacentra. V současné době se jedná o největší zastřešené sportoviště v České republice. Pro návštěvníky jsou k dispozici celkem čtyři různá sportoviště. Každé z nich dokáže uspokojit velké množství týmových, ale i individuálních sportů. Sportovní i zájmové kluby mohou využívat dvě velká hřiště o rozměrech 20 x 40 m, jedno s polyuretanovým povrchem pro míčové sporty jako košíková, volejbal, házená, florbal či futsal, druhé s umělým trávníkem 5. generace pro fotbal nebo volejbal. Dále hala obsahuje kurt pro tenis s betonovou stěrkou a malou halu pro badminton nebo aerobik či zumbu apod. Hala má velikost 62 x 44,5 m a pokrývá plochu 2 765 m2. Za projektem stojí ostravská firma ATELIER 38 a stavbu realizovala společnost RIDERA STAVEBNÍ a.s.

Adventure golf BOSPOR

Hobby park BOSPOR

Kogenerační jednotky jsou vysoce sofistikovaná technologická zařízení určená ke společné výrobě elektřiny a tepla. Jedná se o spojení spalovacího motoru, generátoru, soustavy tepelných výměníků a řídícího systému, který umožňuje jednotky řídit jak místně, tak i dálkově pomocí PC, přes internet nebo třeba přes mobilní telefon.

Malé kogenerační jednotky na bázi plynových motorů patří mezi decentrální zdroje energie. To znamená, že výroba elektřiny a tepla probíhá v blízkosti jejich spotřeby. Tím odpadají ztráty způsobené přenosem a distribucí elektřiny.

Elektřina z kogenerační jednotky se používá pro vlastní spotřebu objektu, v němž je jednotka umístěna, nebo je možno ji dodávat do sítě. Teplo z kogenerační jednotky se využívá k vytápění budov, přípravě teplé užitkové vody nebo technologického tepla. Kogenerační jednotky slouží také jako nouzové zdroje elektrické energie v místech její nepřetržité potřeby.

Pomocí absorpčního chladiče je teplo vzniklé v procesu kogenerace možno využít i k výrobě chladu pro technologické účely nebo pro klimatizaci. V takovém případě hovoříme o trigeneraci, společné výrobě elektřiny, tepla a chladu. Častým případem využití trigenerace je výroba tepla v zimních měsících a výroba chladu v létě. Vedle toho je však možná i současná výroba všech tří forem energie najednou.

Autor: JF

Foto: Jn a BOSPOR