Když jdete z centra po Palackého ulici východním směrem, přejdete Bezručovu ulici, a přes starý železný most nad řekou Bělou, jste na začátku Husovy ulice, která patří k nejstarším a také nejdelším jesenickým ulicím. Postupně minete evangelický kostel, městský hřbitov a dole pod vámi rozsáhlé sídliště Pod Chlumem. Ulice končí u střední školy gastronomie a potravinářství, kde pokračuje již jako ulice U Jatek. Před válkou se jmenovala Schützengasse.

Určitě víte, že ulice je pojmenována po Janu Husovi, upáleném v Kostnici roku 1415, to si všichni pamatujeme ze školy. Já se ale jako obvykle pokusím najít v jeho životě věci, o kterých jste možná nevěděli, či jste je již zapomněli.

Začněme tedy od začátku. Jak se zdá, o Janu Husovi až do doby, kdy studoval na universitě v Praze toho mnoho nevíme.

Ze školy si pamatujeme, že Jan Hus se narodil v Husinci. Ale jeden Husinec je ve středních Čechách u Roztok u Prahy, druhý v jižních Čechách poblíž Prachatic.

Většina historiků tvrdí, že správný Husinec je ten jihočeský. Najdeme tam Rodný domek Mistra Jana Husa, jeho sochu, samozřejmě také po něm pojmenovanou ulici. Ale je prokázáno, že dům č.p. 36, jeho tak zvaný rodný domek byl postaven teprve někdy v 17. století, v tomto domku se tedy Hus určitě nenarodil.

V Husinci u Roztok se rodným domkem Jana Husa nechlubí, nemají tam ani Husovu ulici, je to malá obec, ale u sousedů za řekou Vltavou v Roztokách samozřejmě Husova ulice je.

A podobně je tomu v Prachaticích, kde mají Husův dům na Husově ulici č.p. 71. Tam měl Jan chodit do školy, měl tam údajně vlastní komůrku, kde přespával. Ale jiní historici tvrdí, že do školy jej vodila maminka, tak proč by tam měl mít nějakou komůrku? Chodil malý Jan opravdu do školy v Prachaticích?

Pokud by se Hus narodil v Husinci u Roztok, není vyloučeno, že chodil do školy v nepříliš vzdálené Praze , tam mohl mít komůrku, kde přespával a maminka za ním někdy mohla přijít. Kdoví, jak to opravdu bylo.

Vycházejme tedy z toho jediného, co víme jistě, že někdy kolem roku 1370 se Jan Hus narodil.

Pravděpodobně v šestnácti až osmnácti letech věku přišel do Prahy kde začal studovat na Karlově univerzitě (to by spíše nahrávalo tomu, že se Hus narodil v Husinci blíže Prahy, ale nechme teorií ). Na živobytí si vydělával podobně, jako ostatní studenti, sloužil u majetných profesorů, vypomáhal při pobožnostech, zpíval v kostelním chóru a podobně. Roku 1394 získal titul bakaláře, v roce 1396 se stal magistrem svobodných umění. (K tomu krátká poznámka. Svobodná umění ve středověku představovala gramatiku, rétoriku a logiku, později k nim přibyla aritmetika, geometrie, hudba a astronomie.) Roku 1398 již byl Magister actu Regens, to znamená že již měl právo učit na univerzitě. Jeho životní poměry se výrazně zlepšily, poprvé byl mladý Hus alespoň částečně finančně zajištěn, i když současně dále studoval na teologické fakultě.

A ještě jedna zajímavost. Na všech sochách a i starších vyobrazeních je Jan Hus zobrazen jako štíhlé, spíše asketické postavy. Ve skutečnosti to bylo ovšem jinak, Hus byl zavalité postavy. V jednom dopise přátelům dokonce napsal : Musím jezdit na oslu, neb jsem tlust. Opravdu toho o skutečném Husovi víme velice málo.

V roce 1400 byl Jan Hus vysvěcen na kněze. A jsme u další záhady, neví se, kde. Dlouhá léta se tvrdilo, že svěcení proběhlo na zámku v Roudnici nad Labem, ale pak se zjistilo, že si to někdy počátkem 19.století vymyslel tehdejší zámecký kastelán.

V počátku Hus kázal v kostele Sv. Michala na Starém městě pražském, v roce 1402 byl povolán do Betlémské kaple. Jeho kázání si postupně získávala věhlas, kaple bývala plná, pro mnohé se již místo nenašlo. Údajně na jeho kázání chodila královna Žofie, král Václav IV mu projevoval podporu.

To se ale začalo brzy měnit. Hus se ve svých kázáních soustřeďoval na kritiku tehdejší společnosti i církevních hodnostářů, hromadění bohatství místo pomoci chudým věřícím, prodej odpustků bohatším hříšníkům a podobně. Jeho tvrzení, že cituji – Boží zákon je ustaven v Bibli a je nejvyšší normou pro každého křesťana, církevní a světské právo má platnost pouze pokud je v souladu se zákonem Božím, vycházelo pravděpodobně z učení Jana Viklefa, anglického myslitele 14.století, které katolická církev již dříve odmítla.

V roce 1410 nechal pražský arcibiskup veřejně spálit Viklefovy knihy, jeho myšlenky byly zapovězeny jako kacířské. Jan Hus začal mít problémy, které vedly k nucenému odchodu z Prahy, takže roku 1412 již byl na Kozím Hrádku nedaleko Sezimova Ústí. Zde na klidnějším místě, než byla Praha napsal řadu odborných pojednání a také kázal venkovskému lidu.

Zde mi dovolte krátkou odbočku. Právě na Kozím Hrádku pravděpodobně přišel na vynikající nápad zavést do českého jazyka tečky a čárky. Dosud se v psaném textu používal tzv. spřežky – seskupení dvou až tří písmen. Tak napřiklad čas se psal jako chzas, dlouhé á jako aa. Hus proto nabídl diakritické znaménko tečku – punchas a čárku – gratilis virgula. Místo háčku používal tečku nad písmenem. To bylo obrovské zjednodušení, ze starých spřežek nám zůstala poze jediná – ch.

Pak už to šlo rychle, pamatujeme to ze školy. Na podzim roku 1414 odjel Hus na církevní koncil do Kostnice, kde předpokládal, že se mu podaří své revoluční názory obhájit. Ukázalo se, že jeho představa byla dosti naivní. Poté, co odmítl odvolat své myšlenky, jej koncil odsoudil za kacířství k trestu smrti a 6. července 1415 byl Jan Hus upálen. Čtyři roky po jeho smrti vypukla husitská revoluce, která změnila na dlouhou dobu celou českou společnost.

17. prosince 1999 uznal papež Jan Pavel II. Husovy zásluhy a vyjádřil lítost nad jeho smrtí. Podle jeho vyjádření ale Husa z právního hlediska rehabilitovat nemohl, velká část spisů z Husova procesu údajně nenávratně zmizela.

Velmi mne ale překvapilo, že i v současné době se u nás najdou právníci, jak církevní, tak světští, kteří tvrdí, že kostnický koncil Husa osvobodit nemohl, poněvadž obviněný měl údajně snahu takřka zlikvidovat základy církevního práva.

Jaké je to právo, které pro myšlenku, byť zveřejněnou, pošle člověka na smrt?

Bylo to podobné právo, které nechalo upálit stovky lidí za údajné styky s ďáblem? Pěší cestou do jesenických lázní míjíme pomník upálených nevinných lidí. A Jan Hus doplatil také na důvěru v církev a na své svědomí. Kdyby své myšlenky odvolal, jak jej koncil žádal, patrně by nebyl upálen, zradil by ale své přátele a následovníky a dožil někde ve vyhnanství v bídě a zapomenutí.

Nechme ale výčitek a vraťme se k Janu Husovi. Lidé na něj opravdu nezapomněli. V český městech najdete přes 80 pomníků se sochou Jana Husa a stovky pamětních desek, památníků, ulic s jeho jménem a podobně.

V roce 2005 se v anketě Největší Čech umístil na sedmém místě, o Husovi a jeho životě byly napsány desítky knih ( vzpomeňte na Jiráska).

Jan Hus má dokonce svou planetku, objevil ji a pojmenoval po Husovi v roce 1971 známý český astronom Kohoutek. Obíhá kolem slunce jednou za pět let.

A úplně na závěr, spíše pro pobavení, známá hudební skupina Monkey Business napsala v roce 2003 skladbu We feel better than Jan Hus, myslím, že překlad nutný není.

Karel Mičánek

Mapa, foto: web