Odhalení pamětní desky důstojníkovi četnictva

V sobotu 13. srpna proběhlo před budovou Obvodního oddělení Policie ČR ve Zlatých Horách slavnostní odhalení pamětní desky nadporučíku četnictva Antonu Guhrovi, který byl v tomto městě zastřelen při nepokojích v roce 1920. I přes nepříznivé počasí se pietního aktu zúčastnilo velké množství veřejnosti.

Události z let 1938 a 1939 jsou velmi známé. Co se ale odehrávalo v prvních letech mladé Československé republiky, bylo zapomenuto. Podrobnosti k tragickým událostem našel v archivech Mgr. Ondřej Kolář, Ph.D, vedoucí oddělení historického výzkumu ze Slezského zemského muzea. A zrodila se myšlenka vytvořit ve Zlatých Horách pietní místo, které by uctilo památku zastřeleného důstojníka sloužícího ve službách „mladé“ republiky.

Veliké dík patří třem mužům, kteří se o vytvoření pietního místa ve Zlatých Horách přičinili nejvíce, starostovi Zlatých Hor Ing. Milanu Rácovi, řediteli Vlastivědného muzea Jesenicka Mgr. Pavlu Rušarovi a také řediteli jesenické policie plk. Mgr. Ivanu Petriščemu.

A kdo to vlastně byl Anton Guhr?

Anton Guhr byl jediným důstojníkem meziválečného československého četnictva, který padl při výkonu služby. Přesto jeho osud dlouhou dobu zůstával širší veřejnosti neznámý“ uvedl Ondřej Kolář.

Po absolvování povinné vojenské služby nastoupil k tehdejšímu rakousko-uherskému četnictvu. Sloužil na různých pozicích v západním Slezsku a postupem času se vypracoval do důstojnické hodnosti. V předvečer první světové války v roce 1914 nastoupil do úřadu okresního četnického velitele v Jeseníku (v dnešní době by se jednalo o pozici ředitele územní odboru Jeseník). V této funkci přečkal válečná léta i komplikované počátky Československé republiky. Navzdory svému německému původu a špatné znalosti češtiny Guhr zůstal ve službě. Čeští nadřízení jej hodnotili jako schopného velitele, který si počínal úspěšně v boji s kriminalitou i při zvládání národnostních a sociálních nepokojů v pohraničí.

Osudným se mu stal 13. srpen 1920. Tehdy ve Zlatých Horách proběhly demonstrace proti odvodům občanů německé národnosti do československé armády. Dav také žádal propuštění mladíků z nedalekých Heřmanovic, kteří byli zatčeni za neuposlechnutí povolávacího rozkazu. Přestože požadavku bylo vyhověno, nepokoje pokračovaly. K obnovení pořádku byl povolán četnický oddíl, složený převážně z nezkušených nováčků. „Okresní velitel Anton Guhr se pokusil předejít konfrontaci a vyjednávat. Když zjistil, že jeden z demonstrantů je ozbrojen revolverem, pokusil se jej legitimovat a zbraň mu zabavit. Neznámý muž však na četnického důstojníka z bezprostřední blízkosti vystřelil a na místě jej zabil“ popsal smutný konec policejního důstojníka Kolář. Zaskočení četníci bez rozkazu vystřelili do davu. Palba si vyžádala tři životy.

Následné vyšetřování identitu Guhrova vraha neodhalilo. Případ byl rychle uzavřen, aby se předešlo dalším nepokojům. Nadporučík Anton Guhr byl brzy prakticky zapomenut. Teprve po 102 letech po tragické události se dočkal alespoň symbolické satisfakce.

Zdroj a foto: PČR

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.