Prostřednictvím linky 158 oznámil 32letý muž na policii vloupání do chaty v blízkosti jesenických lázní. Chatka v uplynulém roce sloužila jako zázemí pro děti lesní školky a na jaře se sem prckové zase vrátí.

„V průběhu uplynulého měsíce neznámý pachatel rozbil okno a vnikl dovnitř. Chatu prohledal, všechny věci rozházel, ale nic neodcizil. Před odchodem ještě před chatu vyházel 19 ks dětských knížek, které byly vlivem počasí namočeny a zcela znehodnoceny. Majitel vyčíslil způsobenou škodu na 2.900 Kč,“ popsala vandalský čin mluvčí jesenické policie Tereza Neubauerová.

„Chatka stojí trochu bokem mezi stromy a není to poprvé co to tady navštívil nezvaný host,“ vysvětlil smutně majitel chaty a pokračoval ve vyprávění: „Přibližně před rokem se dovnitř také někdo vloupal, a asi zde i přespal. Nic tady nenecháváme, takže se nikdy nic neztratilo. Zloděj pouze způsobí škodu a nepořádek. Minule to bylo ale nějaké čuně, protože než odešel, tak se vykálel do peřin.

Hledali jsme vysvětlení takového nechutného jednání a narazili jsme na kuriózní výklad na webu kriminalisika.eu:

Zločinecké pověry, mýty a zvyky 

Pro majitele vykradeného domu byla nepříjemná pověra, kdysi v policejní praxi slušně nazývaná „grumus merdae“, což je stolice zanechaná pachatelem na místě činu. Zločinci věřili, že „dokud je hovno teplé“, nebude jeho autor dopaden. Pověra byla mnohdy vylepšována i prakticky. Zločinci svůj produkt přikrývali například látkou, aby se teplota výměšku snižovala co nejpomaleji – přičemž věřili, že tím získají více času na bezpečný ústup. Kuriózní je vysvětlení německého psychologa Hellviga v jedné odborné kriminalistické publikaci z počátku tohoto století. Uvádí v ní, že „lejno je v podstatě oběť božstvu jako něco, co souvisí s osobností obětujícího a vychází z jeho nitra…“ JUDr. Miloslav Jedlička

Autor a foto: JF

Zdroj: PČR