VČEREJŠÍHO DNE ZEMŘEL MONS. ANTON OTTE (15.8.1939-29.12.2021)

Dvacátého devátého prosince letošního roku opustila náš svět jedna z velkých osobností současnosti s niternou vazbou k našemu regionu, Mons. Anton Otte. Vzdejme alespoň v pár řádcích díky za duchovní i občanskou práci, dobrotu i za přátelství člověku a knězi, který celý svůj profesní život zasvětil smíření mezi Čechy a Němci, posunu v pozitivním vnímání sjednocené Evropy a posílení role církve v ní, rozvoji přátelských kontaktů mezi národy.

Kdo vlastně byl Mons. Anton Otte? Narodil se 15. 8. 1939 ve Vidnavě v obyčejné německé rodině. Jeho otec byl v roce 1946 na základě rozsudku Mimořádného lidového soudu v Opavě bez zjevného provinění popraven. Maminka se 7 dětmi žila ve Vidnavě až do roku 1962, kdy se mohli vystěhovat do tehdejšího západního Německa. Tam se Anton Otte stal knězem – mj. působil i jako vězeňský kaplan. Na svoji vlast ale rozhodně nezapomněl, od roku 1991 žil převážně v Praze. V letech 1992–2010 byl duchovním radou Ackermann-Gemeinde, kde aktivně působil ještě v r. 2019, v období let 2011–2017 zastával funkci probošta Královské kolegiátní kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, jejímž kanovníkem jako emeritní probošt zůstal i nadále. Zhoršující se zdravotní stav a také pandemie Covidu-19 jej vrátily k rodině v německém Heiligenstadtu, kde také svůj život dožil.

V roce 1996 byl Mons. Otte vyznamenán Řádem T. G. Masaryka, roku 1997 Velkým spolkovým křížem první třídy za zásluhy, v roce 2011 Medailí smíření Ackermann-Gemeinde za celoživotní přínos ke zlepšení česko-německých vztahů. Byl nositelem řady dalších německých, českých i evropských vyznamenání civilních i církevních.

Důležitá pro obyvatele našeho kraje je jeho práce iniciátora občanského porozumění mezi Čechy a Němci zde na Jesenicku. Jako dlouholetý aktivní člen vedení krajanského spolku Heimatbund Weidenau-Großkrosse byl spolu s prof. Rudi Grimmem jedním z těch, kteří ihned po roce 1989 začali aktivně budovat platformu pro vyrovnání se s historickými skutečnostmi mezi oběma národy a hledání cesty k pozitivním vztahům formou osobního setkávání se lidí z obou stran. Tak vzniklo partnerství Neuburgu an der Donau s Vidnavou a Velkou Kraší, na jehož základě byly položeny po roce 1996 partnerské vztahy Neuburgu an der Donau a původně okresu, od r. 2000 pak města Jeseníku. V roce 2015 mu Vidnava udělila čestné občanství. V souvislosti s osmdesátinami Mons. Otteho vydalo v r. 2019 nakladatelství Vyšehrad knihu jeho rozhovorů s redaktorem Josefem Beránkem pod titulem Vzdálená Evropa?.

Ti z nás, kteří měli možnost se s Mons. Antonem Ottem poznat blíže, dobře vědí, že jen málokterý člověk si i přes velmi pohnutý životní osud zachoval tak hlubokou lásku k lidem, dobrotu a mravní čistotu, ale též pevnou víru, odhodlání a sílu, bez nichž by velké úkoly na něj kladené nemohl splnit. Připočteme-li dar vlídného humoru a nadhledu, je jeho smrt citelnou ztrátou nejen pro nás, jeho krajany, ale, nebojím se to napsat, pro sjednocenou Evropu, o jejíž ideu od počátku usiloval.

Úcta a láska skrytá v našich srdcích zůstává jako připomínka velkého syna Jesenicka, a především skvělého člověka. Budiž mu země lehká.

Bohumila Tinzová

tz

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.