VOX POPULI! Lukáš Abt: „Tento projekt podpořilo město Jeseník – díl IV.“

Aby se dění kolem drobných pramenů a památek ležících na různých pozemcích kolem Jeseníku zkoordinovalo, vznikla pár let zpátky tzv. Rada pramenů, která sdružuje všechny vlastníky pozemků, na nichž památky jsou. Celý program alespoň na papíře dával smysl a já se rád zapojil. Až do té doby, než jsem zjistil, že není vůle.

Priessnitzovy léčebné lázně sice profitují z odkazu V. Priessnitze, ale pravidelně investovat alespoň malou částku na případnou údržbu Priessnitzova odkazu a obnovu lesních památek, považují zřejmě za zcela zbytečné. Na jednu stranu se hlásit k odkazu Priessnitze, ale kromě jistých formalit jej víc nepodporovat, tomu říkám využívání.

Lesy ČR jsou nějakou dobu v mínusu, tedy chápu, že částky s ohledem na několik prvních desítek tisíc jim udělají čáru přes rozpočet.

A Arcibiskupské statky a lesy? Ti jdou tvrdě po byznyse, což by snad bylo v pořádku, kdyby se oficiálně nehlásily k tradicím. Po jednom z dotazů na vedení firmy mi bylo mimojiné sděleno že: prioritou je těžba a pokud potřebujete dřevo na svépomocnou výstavbu hatí používaných přes mokřiny, můžete si jej odkoupit. V Olomouci tedy vůbec neberou v potaz nějakou dobrovolnickou činnost.

A vzájemná spolupráce daných subjektů? Zcela nereálná záležitost, bohužel především díky nastavení sytému, což budiž alespoň chabou omluvou.

Zbývá už jen město Jeseník. To je na tom sice lépe než ostatní subjekty, má i snahu každoročně něco obnovit, ale…

Původní podoba pramene (Springer 1865, sb. autora)

Na zmíněné radě jsem již s předstihem upozorňoval na 180. výročí, kdy k nám byl v roce 1839 internován barón Wesselényi. Čtenářům jen ve zkratce přiblížím, proč je pro město Jeseník důležitý. Díky jeho iniciativě se ve městě vystavěl první vodovod, několik kašen, alejí, první upravenější promenáda kolem Kopy (dnešní lázeňská promenáda), také nechal upravit první plavecký bazén, casino a šermířský klub. Priessnitzovi nechal postavit první pomník a díky němu se začaly stavět obroubené prameny. Dokázal za rok na různých sbírkách a z vlastní kapsy vybrat dvojnásobně (!) více peněz než byl tehdejší rozpočet města. Tento pomyslný maďarský Karel Havlíček Borovský však všechny tyto velkolepé věci začal drobností – výstavbou okrasné zahrady s pramenem a jezírkem na dnešní Březinově ulici. Tato zahrada byla i cílem jedné z investic, na níž město sehnalo v letošním roce část peněz. Vše by snad bylo až po sem v pořádku, kdyby se k celé obnově přistoupilo komplexně a alespoň částečně s takovou vervou, s jakou by se do celého projektu pustil sám baron.

Koncepční řešení odtoku dle TSJ (f. L. Abt)

Práce byla zadána Technickým službám Jeseník. Já jsem byl k této komerční zakázce třikrát přizván v rámci svého volného času na konzultaci. Řekl bych díky prozřetelnosti (!) a řekl bych naštěstí! K původní zdi, kdysi klasicistního pramene, TSJ přistavěli odtokovou mísu z betonu a žuly ve stylu brutalismu 60. let 20. století. Když jsem se dotázal proč tento kompozičně naprosto nevhodný prvek vznikl (čtenář si může názor udělat sám na přiložené fotografii), bylo mi stroze a jasně odpověděno: My to lépe neumíme! Vskutku dechberoucí odpověď. Vzápětí jsem pak zjistil, že podobným neodborným způsobem má být osazen chrlič pramene. Po menší diskusi jsme došli závěru, že je sice potřeba k obnově přistoupit jinak, ale že TSJ na toto nestačí. Dost jsem se podivil nad tím, jak může dostat zakázku někdo, kdo danou práci neovládá, ale abych alespoň trochu zachránil situaci, souhlasil jsem s tím, že většinu nezbytných prací pro dokončení úprav vykonám sám. Musel (!) jsem na sebe také převzít odpovědnost za to, že se celá zeď nezhroutí, když bude odstraněn onen nesmyslný prvek. (Kdyby šla tato odpovědnost vzít i na sebe v případě nebezpečných stromů v parku, které mizí jeden po druhém, šel bych do toho také hned.)

Jímání vody dle TSJ, tedy bez standardní jímky (f. L. Abt)

S jistou nelibostí přiznávám, že vstupovat do podobně rozdělaných prací není z mého pohledu vhodné, ale volil jsem cestu menšího zla. V polovičatém projektu obnovy pramene se totiž nepočítalo ani s replikou původní odtokové mísy, ani s úpravou zahrady jako celku, ani se zpřístupněním zahrady směrem k ulici Na úbočí. Pramen nemá dodnes jímku (což základní věc u všech pramenů v okolí), takže voda není uchráněna od vnějších nečistot. I proto den před slavnostním znovuotevřením si případný návštěvník mohl povšimnout vnitřností mrtvé žáby, které visely z výtokové trubky.

Bez toho, aby místo bylo funkční i v dnešní době, nemá smysl obdobné zákoutí obnovovat. K čemu polovičatě opravený pramen, na němž je profesionální pouze původní zeď a nový chrlič z dílny Ivy Svobodové, když není zaručena ani udržitelnost zahrady a s případnou výsadbou se ani nepočítá. Pokud dobře, tak bude zahrada kosena jednou, maximálně dvakrát do roka (což se sice dělo i v letech předešlých, ale vždy až po urgenci obyvatel blízkých domů). Časem, právě i díky nekoncepčnímu řešení na počátku, upadne pramen v zapomnění a jeho osud se bude stejně jako před sedmdesáti lety opakovat.

Řešení metodou menšího zla dle autora článku (f. L. Abt)

Jako spolupracovník na obnově tohoto místa se takto všem občanům omlouvám. Nejenže nejsem (kromě chrliče Ivy Svobodové) s obnovou spokojen, ale konstatuji, že se šetří na zcela špatném místě! Obzvláště když tuto povrchní práci srovnám s tím, co pro město baron udělal a jak jej ve své době pozvednul. Očividně pokrok vnímáme každý jinak.

Zároveň se také ptám:

Jak je možné, že odbornou práci na historické památce vykonává naprosto neprofesionální společnost? (Po letošní neodborné výsadbě stromů ve Smetanových sadech, totálně deklasující původní charakter a záměr parku bych zdůraznil slovo neprofesionální!) Proč město raději peníze “vyhazuje oknem,” než aby je dobře využilo na kvalitě a smysluplnosti?

Dále: Má smysl pouze účelově obnovovat něco, co v dané podobě dnes nedává smysl? Navíc s ohledem na to že není zaručena udržitelnost a koncepčnost? Má být ona povrchnost přístupu k různým realizacím a obnovám i nadále brána za standard? Nebude lepší ony peníze investovat do něčeho smysluplnějšího? Do důkladného, koncepčního přístupu, jenž je poté možné po malých krocích další léta systematicky financovat, aniž by docházelo k nesmyslným, či narychlo vymyšleným akcím, jen proto, aby se zrovna utratila dotace?

Konečně: Je i Priessnitzův odkaz přežitkem? Není potřeba jej dále udržovat, či dokonce rozvíjet?

Lukáš Abt

VOX POPULI! – Články zveřejněné v této sekci nemusí korespondovat s názorem redakce! Jestliže bylo na našem webu uveřejněno sdělení obsahující skutkové tvrzení, které se dotýká cti, důstojnosti nebo soukromí určité fyzické osoby, anebo jména nebo dobré pověsti určité právnické osoby, má tato osoba právo požadovat na vydavateli uveřejnění reakce – odpovědi. Na žádost této osoby odpověď na našem webu neprodleně uveřejníme. (pozn. red.)