Karel Mičánek: Ulice v Jeseníku – Komenského

Pokud se na Masarykově náměstí vydáte od radnice přímo na sever, půjdete Školní ulicí, kde asi po 100 metrech odbočíte vlevo a jste na ulici Komenského. Je to krátká ulička s omezením automobilové dopravy, poněvadž hlavními objekty na této ulici jsou dvě budovy gymnázia po obou stranách ulice, dále tam najdete prodejnu ponožek a dva menší bytové domy.

Před válkou se jmenovala příhodně Schulgasse, školy byly na této ulici odedávna. Jen pro zajímavost, dnešní Školní ulice se dříve jmenovala Schillerstrasse, podle významného německého spisovatele a básníka. Těžko dnes pátrat, proč naši předkové nepojmenovali německou Schulgasse ulicí Školní, když na dnešní Školní žádné školy nejsou. Asi nechtěli mechanicky pouze přeložit německý název.

Ale vraťme se k ulici Komenského. I tady se název ke školnímu prostředí hodí, všichni víme, kdo to byl Jan Amos Komenský, přece ve světě známý a uznávaný Učitel národů.

Musím se čtenářům přiznat, takřka pokaždé, když hledám v různých pramenech informace o zajímavých osobách v minulosti, jsem překvapen, jak přes všechny problémy a starosti, které jim život přinášel, dokázali v sobě najít sílu pro tvorbu, zájem o věci a lidi kolem nás, takže po sobě opravdu zanechali trvalou památku v knihách, obrazech, hudbě, či vědě.

Jan Amos Komenský k takovým lidem bezesporu patřil.

Jan Komenský (jméno Amos přijal až na studiích) se narodil 28.3.1592, ovšem dosud nevíme, kde .S určitostí můžeme tvrdit pouze to, že se narodil na Moravě. Je několik teorií, tvrdících, že se narodil tam a tam, zkusme se na ně podívat.

První, dosti pravděpodobná, že se narodil ve vesnici Komňa poblíž Uherského Brodu. To by vysvětlovalo jeho příjmení Komenský, v té době totiž lidé většinou dostávali příjmení podle místa narození.

Druhá teorie tvrdí, že to bylo v Nivnici, tam totiž jeho otec měl pronajatý mlýn, a mladý Jan tam také pár let chodil do školy.

Třetí, dlouho uznávaná jako jedině pravdivá teorie, je místo narození je Uherský Brod. Svědčí o tom nejen náhrobní kámen na Komenského hrobě v Amsterodamu, ale také doklady, že jeho rodina žila v Uherském Brodu před i po Janově narození, na hřbitově v Brodu je pochován otec, matka i jeho sestry.

Nechme teorií, každý si může vybrat tu, která se mu líbí, pravdou je, že každá z uvedených obcí ve své historii má zmínku, že se Komenský pravděpodobně narodil u nich, v Komni je památník Komenského, v Uherském Brodu je Komenského muzeum.

Co víme bezpečně, je že ve svých 12 letech žil s celou rodinou v Uherském Brodu a téhož roku osiřel, jeho rodiče i dvě setry zemřeli (pravděpodobně na mor). Ujala se ho jeho teta ve Strážnici, kde také chodil do školy. V roce 1608 začal studovat bratrskou školu v Přerově (dnes bychom ji nazvali gymnázium). Svou pílí a pracovitostí zaujal tehdejšího donátora Karla staršího z Žerotína, takže s jeho finanční pomocí mohl mladý Jan dále studovat na akademii v německém Herbornu a dále na universitě v Heidelbergu. To byla asi nejšťastnější léta v Komenského životě.

V roce 1614 pak nastoupil jako učitel na gymnázium v Přerově, byl také vysvěcen na kněze Jednoty bratrské. Později se stal rektorem Bratrského sboru ve Fulneku, oženil se a založil rodinu.

České stavovské povstání, vyvolané odporem proti rostoucímu habsburskému útlaku, začalo v květnu 1618 známou pražskou defenestrací a otevřelo cestu k dosud nejdelší evropské válce, zvané třicetiletá, která měla pro český národ tragické důsledky. Porážkou českých stavů na Bílé Hoře v roce 1620 pak bylo o osudu českých zemí rozhodnuto. Katolicismus nabyl vrchu a jinověrci byli krutě stíháni.

Komenský musel opustit rodinu a několik let se skrýval, nejprve na Moravě, pak v Čechách na panstvích svého dávného příznivce Karla z Žerotína. V té době se také dozvěděl o smrti manželky a dětí (pravděpodobně epidemie), a potupném spálení jeho knih na fulneckém náměstí.

Je až neuvěřitelné, že v této pohnuté a tragické době Komenský napsal své dnes všem známé dílo Labyrint světa a ráj srdce.

Komenský v té době žil v Brandýse nad Labem, kde se seznámil se svou druhou manželkou, se kterou pak žil dalších 24 let. Byl velmi aktivní v Jednotě bratrské. Katolické protireformní hnutí však sílilo, a tak když v roce 1627 císař Ferdinand II vydal manifest, ve kterém se nekatolickým stavům a kněžím přikazuje buď se přidat ke katolické víře, nebo se do šesti měsíců vystěhovat, Komenský s celou rodinou emigroval do polského Leszna ( město asi 100 km severně nad Wroclawí).

Zde již žila početná komunita členů Jednoty bratrské, Komenský se záhy stal rektorem vyššího bratrského gymnázia v Leszně. Hodně psal a publikoval, jeho Brána jazyků otevřená ho proslavila nejen v Evropě, ale během let i po celém světě. Kniha je průlomem v učení cizím jazykům, dodnes je většina jazykových učebnic postavena na Komenského metodách. Dokonce když byl Komenský v pozdějších letech přijat švédskou královnou Kristinou, hovořila s ním latinsky a přiznala se, že se jazyk naučila podle jeho knihy. Slavná je i jeho metoda- škola hrou. Neznamená to, že by si děti ve škole pouze hrály, Komenský při jeho krátkém pobytu v Uhrách učil studenty latinsky tak, že s nimi nacvičil divadelní hru, kterou pak zahráli celému městu.

Komenský se stával známým a uznávaným po celé Evropě, v jeho vlastní zemi však stále zůstávalo jeho dílo tabu.

V roce 1641 přijal nabídku Anglie, aby pomohl uskutečnit plány reformy britského školství. Avšak občanská válka v Anglii zabránila další práci na reformách. Přesto ještě Komenský během anglického pobytu stihl napsat další vynikající knihu Via lucis ( Cesta světla). V té době se o Komenského zajímala řada známých osobností, mimo jiné i Američané, budující své první školy, Komenský však přijal nabídku Švédů, aby jim připravil školskou reformu včetně učebnic.

Několik let pak strávil i v Sedmihradsku, kde na pozvání knížete Rákocziho reformoval školství, aby se pak v roce 1651 znovu vrátil do Leszna. Důvodem k jeho návratu byla nejenom touha po krajanech v Jednotě bratrské, ale také postupné změny v mezinárodních vztazích, kde se začínala vytvářet protihabsburská koalice, složená z Anglie, Švédska a Sedmihradska. Proto také přivítal tažení švédského krále Karla Gustava proti katolickému Polsku v roce 1655. Přes počáteční švédské úspěchy ale polská vojska začínala vítězit, a při následujícím ústupu Švédové vyplenili a vypálili město Leszno, kde Komenský přišel o celý svůj majetek, ale hlavně o veškeré své rukopisy, vytvořené za desítky let usilovné práce. Také Jednota bratrská v Leszně byla totálně zničena.

Zklamaný Komenský proto přijal nabídku nizozemského města Amsterdam, kam se v roce 1656 přestěhoval i s rodinou. Získal trvalý příjem na dokončení svých didaktických a pansofických spisů. Pokoušel se obnovovat svou celoživotní práci, to se mu ale již nepodařilo. Přesto vydal ještě dalších 62 spisů a děl. V roce 1670 Jan Amos Komenský v Amsterodamu umírá.

Komenský napsal během života kolem 200 knih, některé ovlivnily na několik století mnoho národů. Jeho knihy byly přeloženy do většiny evropských jazyků, také do arabštiny, perštiny a japonštiny. Vytvořil školské vzdělávací programy, z nichž se vychází dodnes.

Málo se ale ví o Komenském jako fyzikálním vědci. V roce 1633 vyšla jeho kniha Physical synopsis (Fyzikální přehled), kde publikoval úvahy o roli tepla a chladu v přírodě, považoval je za určitý druh pohybu, v roce 1659 pak v knize Discusitiones de Caloris a Frigoris Natura pak již zde uvedl termín kalorik, dnes obecně používaný v oboru kalorimetrie a rozlišil stupně zimy frigus, aldor a tepla calor, tervor, ardor, kde poslední stupeň ardor se překvapivě podobá dnešnímu pojmu plazmy.(1)

Je až neuvěřitelné, jak obrovskou šíři znalostí a vědecké erudice měl člověk, který značnou část svého života prožil bez zázemí univerzitních studoven a v nepřátelském prostředí bigotní katolické církve. Několikrát přišel o majetek vlivem takřka trvalých válek, zemřela mu manželka a děti, postupně přicházel o iluze, že světští panovníci jsou zde pro blaho svých poddaných, přesto však stále znovu a znovu pracoval, aby mnoha lidem pomohl zlepšit jejich životy. Jeho dílo přežilo staletí, dodnes jsou jeho myšlenky aktuální, zvláště v pedagogice.

O to více zaráží, že dnes, v rodné zemi Jana Amose Komenského, máme školství ve stavu, kdy se dlouhá léta stále hovoří o jeho nutné reformě (kolik už jich proběhlo), ale výsledkem je to, že maturitní zkoušku z matematiky uvažujeme raději zrušit, protože spousta studentů ji nezvládne. Chybí vzdělaní technici, dobře vyučení řemeslníci, jazykové znalosti studentů, pokud sami nevyjedou do světa a něco se naučí, jsou mizerné.

Asi bychom potřebovali nového Komenského.

Karel Mičánek

  1. Jaroslav Šesták, Akademie věd

Foto: nf, wikipedie, mapy.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Time limit is exhausted. Please reload CAPTCHA.